Abstrakta přednášek - Astma Litomyšl 2017

Abstrakta přednášek

 


Vyšetřování protilátek izotypu IgE

Ivo Lochman, Oddělení imunologie a alergologie ZÚ se sídlem v Ostravě (zpět na seznam abstrakt)


Laboratorní diagnostika alergií pomocí stanovení specifického IgE (sp.IgE) patří mezi základní a často vyžadovaná laboratorní vyšetření. Jako metoda první volby v ambulanci alergologa by však měla být indikováno jen v omezeném množství případů (Panzner P., 1998, 1999). V r. 2003 bylo v ČR jen pro pojištěnce VZP indikováno a provedeno 223 100 těchto vyšetření, což představovalo 95 200 949 bodů (cca 80 miliónů Kč). Jen 66% z těchto vyšetření bylo indikováno odborností 207.

Při indikaci vyšetření sp.IgE a interpretaci jeho výsledků si je nutno uvědomit, že aktivace žírných buněk a basofilů, které jsou v lidském těle naprosto rozhodujícími zásobárnami biologicky aktivních látek typu histaminu, k jejichž uvolnění do prostředí vlivem interakce alergenu s alergen-sp.IgE vázaným na Fc?RI dochází nejen prostřednictvím těchto vysokoafinitních receptorů, ale i jinými způsoby. Navíc individuální struktura IgE molekul, např. jejich glykosilace, může výrazně ovlivňovat schopnosti jejich vazbu na receptory příslušných buněk a jí podmíněnou aktivaci těchto buněk i jejich afinitu k alergenům. Mnohé IgE molekuly jsou schopny aktivovat žírné buňky a basofily jen ve vhodném cytokinovém prostředí, které samy také pomáhají vytvářet prostřednictvím své interakce s receptory na lymfocytech a antigen/alergen-presentujících buňkách (Lochman I. et al., 2005, Lochman I. et al., 2006).

Ze všech výše uvedených důvodů je proto oprávněně věnována standardizaci tohoto vyšetření velká pozornost a na místě je otázka, nakolik je možná a účelná. Touto problematikou se zabývala také mezinárodní alergologická konference pořádaná firmou Siemens Medical 12. června 2008 v Barceloně. Níže uvedené závěry jsou prezentovány nejen na základě poznatků získaných na této konferenci, ale také na základě literárních údajů zabývajících se touto problematikou:

  • Ke standardizaci metod pro stanovování specifického IgE výrazně přispívá využívání vysoce purifikovaných a rekombinantních alergenů a monoklonálních protilátek. U protilátek je důležitá nejen jejich specificita, ale i avidita. Připravovat takovéto alergeny a protilátky reprodukovatelně v  množství potřebném pro rutinní laboratorní diagnostiku a terapeutické účely je však dnes ještě velmi obtížné a nákladné (Niederberger V., Valenta R., 2006, Linhard B. et al., 2008).
  • V reálných systémech se navíc uplatňuje v drtivé většině případů směs alergenů, resp. alergenních epitopů reagujících s protilátkami produkovanými řadou lymfocytárních klonů (polyklonální protilátky). Mezi alergeny jsou prokázány zkřížené reaktivity způsobené např. molekulami panalergenů, profilinů, CCD (crossed carbohydrate determinants) i jinými molekulami a jejich vzájemnou interakcí (Aalbersee R.C., 2007, Mari A., 2002 a 2008).
  • Ukazuje se, že alergeny lze podle daných kritérií sdružovat do skupin a pro každou skupinu lze nalézt charakteristické zástupce. Je proto diskutabilní, zda je dnes ještě účelné v rutinní diagnostické praxi stanovovat stovky alergenních specifičností, nebo se zaměřit, přinejmenším při screeningových vyšetřeních, na dobře vybrané a definované „hlavní/typické“ alergenní molekuly. V takovém případě by v budoucnosti jistě výrazně vzrostl v laboratorní diagnostice alergií pomocí spec. IgE význam a postavení multiplexových metod (Radauer C. et al., 2008, Soeria-Atmadja D. et al., 2007).
  • U většiny metod používaných běžně pro stanovování sp.IgE dochází u pacientů vystavených dlouhodobě stimulaci alergenem k podhodnocení stanoveného sp.IgE v důsledku kompetice s alergen-specifických IgG, produkovaných především ve třídě IgG1, kterých je vytvářeno během imunitní odpovědi na alergen mnohonásobně více než spec.IgE (Lochman I. et al., 2004, Hamilton R. G., 2008).
  • Standardizace vyšetřování alergen specifického IgE dnes ještě není možná. Proto je nezbytné, aby každý indikující lékař přesně věděl, jakou metodou bylo stanovení sp.IgE provedeno. Tyto údaje by mu měla každá laboratoř poskytnout, stejně jako výrobci diagnostických souprav by měli podrobně udávat charakteristiky jimi používaných alergenů (Hamilton R. G., 2008). Z výše uvedeného vyplývá, že nesouhlasí-li výsledek vyšetření sp.IgE s anamnézou, je namístě toto vyšetření opakovat, nejlépe s jinými diagnostiky.

Literatura:
1. Aalbersee R.C.: Assessment of allergen cross-reactivity. Clinical and Molecular Allergy 2007, 5:2
2. Hamilton R.G.: In Vitro Allergy Diagnosis: New Guidelines from Clinical and Laboratory Standard Institute (CLSI), Presentace na International Allergy Conference, Barcelona, 12.6.2008
3. Kleine-Budde I. and Aalbresse R.C.: Histamine-releasing factors, a heterogeneous group of different activities. Clin.Exp.Allergy 2003, 33, 1175-1182
4. Linhart B, Mothes-Luksch N, Vrtala S, Kneidinger M, Valent P, Valenta R.: A hypoallergenic hybrid molecule with increased immunogenicity consisting of derivatives of the major grass pollen allergens, Phl p 2 and Phl p 6. Biol Chem. 2008, 389(7), 925-933.
5. Lochman I., Kloudová A., Novák V.: Stanovení specifického IgE – volba metody. Alergie, 5, 1, 2003, 14-20
6. Lochman I., Kopřiva F., Panzner P., Weigl E.: Laboratorní diagnostika alergií. Alergie 2005, 1, 51-56
7. Lochman I., Lochmanová A., Hamilton R.G., Stadler B.M.: Human IgE-Specific Autoantibodies and Autoantibodies to IgE Receptors. In Autoantibodies, Shoenfeld Y, Gershwin M.E., Meroni P.L. edit., Second Edition, Elsevier, Amsterodam-Boston-Heidelberg-London-New York-Oxford-Paris-San Diego-San Francisco- Singapore-Sydney-Tokyo, 2006, pp.85-91.
8. Mari A.: IgE to Cross-Reactive Carbohydrate Determinants: Analysis of the Distribution and Appraisal of the in vivo and in vitro Reactivity. Int Arch Allergy Immunol 2002;129:286-295
9. Mari A.: Future diagnostic tools for a better practice and interpretation of allergic diseases: from new in vitro markers to IT integrated solutions. Presentace na International Allergy Conference, Barcelona, 12. 6. 2008
10. Niederberger V, Valenta R.: Molecular approaches for new vaccines against allergy. Molecular approaches for new vaccines against allergy. Expert Rev Vaccines. 2006, 5(1), 103-110
11. Panzner P.: Doporučení pro indikaci a provádění stanovení koncentrace specifických IgE protilátek. Praktický lékař 1998, 78, 4, 183 a Klinická imunológia a alergológia 1999, 8, 2, 21-22
12. Radauer C., Bublin M., Wagner S., Mari A., Breiteneder H.: Allergens are distributed into few protein families and possess a restricted number of biochemical functions. J Allergy Clin Immunol 2008;121:847-52.
13. Soeria-Atmadja D., Őnell A., Kober A., Matsson P., Gustafsson M.G., Hammerling U.: Multivariate statistical analysis of large-scale IgE antibody measurements reveals alergen extract relationships in sensitized individuals. J Allergy Clin Immunol 2007;120:1433-1440

zpět na seznam abstrakt