Abstrakta přednášek - Astma Litomyšl 2017

Abstrakta přednášek

 


Protilátková odpověď u EB-virových infekcí

K.Roubalová, Vidia s.r.o. (zpět na seznam abstrakt)


Protilátková odpověď při EB-virové infekci je determinována typickými vlastnostmi EBV ve vztahu ke svému hostiteli. Klíčovými faktory, které ovlivňují charakter protilátkové odpovědi, jsou: celoživotní persistence infekce, fáze latence a reaktivace a infekce B- lymfocytů, které jsou schopny prezentovat virové antigeny imunitnímu systému a diferencovat na plazmatické buňky, produkující protilátky. Při primární infekci je EB-virem nespecificky aktivováno velké množství B-lymfocytů. Část z nich diferencuje do finálního stádia a produkuje protilátky proti nejrůznějším antigenům. Důsledkem této masivní polyklonální aktivace je produkce nespecifických (hetrofilních) protilátek, které jsou jedním z diagnostických znaků infekční mononukleózy.Dochází však i k vzestupu protilátek proti různým ubikvitním infekčním agens. Souběžně se tvoří specifické protilátky proti různým virovým antigenům. Některé z těchto protilátek mají anamnestický charakter a přetrvávají u infikovaného jedince po celý život (například IgG protilátky proti virovému apsidovému antigenu (VCA), či virovému nukleárnímu antigenu 1 (EBNA1), jiné jsou přítomny pouze přechodně jako odezva na aktivní infekci (IgM protilátky, IgA protilátky, IgG protilátky proti časnému antigenu (EA).

Protilátková odpoveď proti různým virovým antigenům má svoji charakteristickou dynamiku, která je rovněž využívána pro diagnostické účely: např. IgG protilátky proti EBNA1 se při primoinfekci tvoří opožděně a jsou měřitelné až v období rekonvalescence. Jejich stanovení se využívá pro rozlišení primární infekce od reaktivace. Jednotlivé fáze EB-virové infekce lze tedy diagnostikovat pomocí charakteristického vzorce protilátek, proti různým virovým antigenům nebo antigenním komplexům. Charakteristickou protilátkovou odpověď mají i některá nádorová onemocnění, která s EBV souvisí (například u nediferencovaného karcinomu nosohltanu je typický vysoký titr IgA protilátek proti EA). Naproti tomu chronická EB-virová infekce (vzácným projev infekce u jedinců s defektem v diferenciaci lymfocytů) je provázena velmi variabilní specifickou protilátkovou odpovědí, pro kterou neexistuje typický vzorec . Tento typ infekce, stejně jako lymfoproliferativní projevy EB-virové infekce u imunodeficientních pacientů, pomocí stanovení specifických protilátek diagnostikovat nelze a jedinou možností laboratorní diagnostiky je zde přímý průkaz EBV DNA v krvi nebo biopsii z lymforpoliferativní léze. K masivní tvorbě některých protilátek proti EBV dochází často i u různých autoimunitních i jiných chronických onemocnění. Tyto protilátky jsou projevem polyklonální aktivace imunního systému v důsledku chronického zánětu, či přetrvávajícího stresu, nebo se jedná o křížovou reaktivitu s autoantigenem (např. protilátková odpověď proti EBNA1 u pacientů s RA). Sérologické vyšetření EBV má proto u tohoto typu pacientů, stejně jako u jedinců s různými defekty buněčné, či humorální imunity, nízkou výpovědní hodnotu. Na druhé straně však dlouhodobě přetrvávající aberantní protilátková odpověď proti EBV může podobné patologické stavy signalizovat.

zpět na seznam abstrakt