Abstrakta přednášek - Astma Litomyšl 2017

Abstrakta přednášek

 


14. ročník, květen 2015 (zpět na seznam abstrakt)

Atypická chronická urtikarie u dítěte
MUDr. Nina Benáková, PhD.
Dermatovenerologická klinika VFN Praha

Urtikarie tvoří nesourodou skupinu, projevující se kopřivkovými pupeny, případně i angioedémem. Urtikarie u dětí bývá nejčastěji akutní, nicméně i u malých dětí se může vyskytnout urtikarie chronická. Diferenciálně diagnosticky se v takových případech doporučuje vyloučit autoinflamatorní syndromy jako jsou kryopyrinopatie a Stillovu chorobu a dále systémovou mastocytosu. Nejčastějšími spouštěči v tomto věku bývají potravinové vlivy a infekty, včetně fokusů. Léčba a zvládání chronické urtikarie u dětí je náročnější než u dospělých. Evropské doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu urtikarie doporučují lékařům postupovat ve vyšetřování a léčbě dětí jako u dospělých.

Kazuistika chronologicky uvádí případ 3,5 letého chlapce s chronickou kopřivkou, která byla atypická morfologicky, průběhem i špatnou reakcí na léčbu na předchozím pracovišti. Laboratorně neměl pacient kromě vysokého IgE žádné výrazné nálezy v obvyklém panelu doporučených vyšetření u chronické urtikarie. Podrobným systematickým vyšetřením dle guidelines se ukázalo, že se jedná o chronickou spontánní kopřivku, jež byla modifikována souběhem s atopickým ekzémem a sníženou funkcí diaminooxidázy. To vysvětluje neobvyklé trvání jednotlivých pomfů nad 24 hodin, které jinak vyvolává podezření na urtikariální vaskulitidu nebo na UV indukovanou urtikarii.

Ekzém se podařilo záhy zvládnout komplexní lokální léčbou a režimovými opatřeními. Průběh kopřivky se při řádné kontinuální léčbě stávajícím antihistaminikem v kombinaci s antileukotrieny a při dodržování nízkohistaminové diety výrazně zlepšil. Při poslední návštěvě jsme zavedli prověřené nesedativní antihistaminikum 2. generace, ale ve dvojnásobném dávkování a doporučili substituci diaminooxidázy (v MŠ nelze zajistit nízkohistaminovou dietu). V případě nadále nepříznivého či stagnujícího průběhu je v plánu doplnění o probatorní exizi a histologické vyšetření k vyloučení či potvrzení vaskulitidy.

Chronická urtikarie není díky přibývajícím poznatkům a praktickým Evropským doporučeným postupům již naštěstí chorobou, kde se pacientovi doporučovalo se s chorobou smířil, protože nelze více podniknout. V případech, kde zvolená léčba nevede ke zlepšení průběhu, je třeba hledat reservy v diagnostice, prevenci i léčbě. Pomýšlet i na souběh s jinými chorobami, problém pojímat v širších souvislostech a využívat mezioborové spolupráce (dermatolog, alergolog, revmatolog, gastroenterolog aj.).

Každopádně je třeba k pacientovi přistupovat individuálně, pracovat s ním, nezapomínat na opakovanou edukaci a podporu a ponechat si ho dlouhodobě ve sledování.

zpět na seznam abstrakt