Abstrakta přednášek
14. ročník, květen 2015 (zpět na seznam abstrakt)
Sérologické přehledy 2013 v České republice
MUDr. Eva Jílková
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, odd. očkování a cestovní medicíny
Sérologické přehledy (SP) představují příklad prevalenční průřezové epidemiologické studie - v reprezentativním vzorku populace jsou vyhodnocovány výsledky sérologického vyšetření protilátek proti vybraným nákazám. V České republice jsou SP prováděny od roku 1960 (poprvé pro surveillance poliomyelitidy) a svými výsledky nemají na světě obdoby. Poskytují cenný materiál o imunitním stavu obyvatelstva a zásadní podklady pro závažná rozhodnutí o intervencích do očkovacích programů.
Cíl SP: Výsledky sérologických přehledů se využívají- jako podklad pro monitorování očkovacích programů a hodnocení ochranného efektu vakcinace
- pro plánování intervenčních zásahů do očkování (stanovení optimálního očkovacího kalendáře v ČR)
- mohou mít řadu dalších praktických výstupů (další protiepidemická opatření, sérová banka..)
V roce 2013 víceúčelové SP realizovaly Zdravotní ústavy v Ústí nad Labem v Ostravě. Bylo vyšetřeno 3112 osob ve věku 1-64 let, ve všech krajích ČR náhodně vybranými lékaři v náhodně vybraných 30 okresech.
Děti a mladí dospělí byli vyšetřeni ve věku od 1 do 24 let v jednoletých věkových skupinách (vždy po 100 respondentech). Dospělí starší 25 let byli vyšetřeni v pětiletých věkových skupinách také po 100 osobách. Na doporučení Národní imunizační komise (NIKO) byly v SP 2013 vyšetřeny protilátky proti příušnicím, spalničkám, virové hepatitidě B (VHB) a dávivému kašli.
Důvodem pro volbu uvedeného spektra infekcí byly u příušnic již čtvrtým rokem probíhající epidemie v různých krajích ČR (např. v roce 2012 – 3 902 případů, v plně proočkované populaci: 95,8-100%). Výsledky: séropozitivita protilátek byla zjištěna v průměru pouze u 53,3% populace. Nejvnímavější věkovou skupinou jsou osoby ve věku 15-24 let (pouze 33,2-36,4% séropozitivních). Prevalence protilátek v populaci je v porovnání s výsledky SP z roku 2001 je významně nižší, zejména u osob očkovaných před více než 5 lety. Kolektivní imunita není dostatečná.
Zvýšený výskyt spalniček jsme dosud nezaznamenali, ale potýká se s nimi mnoho evropských zemí (v ČR v období před SP nejvíce 22 případů bylo hlášeno v 2012). Otázka zní - je kolektivní imunita dostatečná? Výsledky: Prevalence protilátek v plošně očkované populaci (tj. do 44 let) je vysoká a pohybuje se v rozpětí 77-100%. Nejnižší séropozitivita byla zjištěna u věkové skupiny 40-44 let (77%). Jsou to osoby, které byly očkovány v ČR jako první (vakcinace zahájena 1969) a často u nich nedošlo k dodatečnému podání druhé dávky. Následují věkové skupiny 35-39 a 30-34 let. V porovnání se SP z 2001 nedochází k poklesu postvakcinační imunity a v případě výskytu spalniček je vhodné jak preventivní tak restriktivní opatření cílit na uvedené věkové skupiny.
V případě hepatitidy B je situace odlišná. Její výskyt pozvolna klesá (ročně hlášeno 100-150 případů). V roce 2013 dosáhla 12ti-let věku kohorta dětí, které byly očkovány v kojeneckém věku proti VHB a končí tedy očkování 12tiletých. Je vhodné posoudit úspěšnost, výhody a nevýhody takto nastaveného očkovacího programu. Výsledky: séropozivita antiHBs protilátek v populaci podléhající pravidelnému očkování je 84-93%. V úvahu je nutné vzít, že k poklesu protilátek může fyziologicky docházet v čase a negativita neznamená, že dotyčná osoba je vnímavá. Byly zjištěny pouze 2 případy HBsAg +. Zavedení zvláštního a pravidelného očkování koreluje s pozitivním vývojem epidemiologické situace.
Jsme svědky nárůstu případů pertuse (1233 případů v roce 2013, 2521 v 2014!), dokonce došlo k úmrtím malých dětí do jednoho roku věku. Proto bylo v roce 2009 zařazeno do očkovacího kalendáře dětí přeočkování proti pertusi (dTaP+polio) u desetiletých, přeočkování (dTap) je doporučováno i dospělým, jako prokazatelným zdrojům především pro dosud vnímavé kojence. Pro další strategické rozhodování je velmi cenné zjištění, jak dlouho protilátky po očkování a přeočkování přetrvávají. Výsledky: Pro zhodnocení výsledků jsou důležité tři skutečnosti – 1) v plně proočkované populaci je obtížné odlišit postvakcinační a postinfekční protilátky, 2) není znám sérologický korelát protekce proti pertusi a 3) pertusí může onemocnět osoba, která má kompletní očkování a dokonce i která pertusi již prodělala. Séropozitivita slouží jako průkaz imunitní odpovědí na vakcinaci, ale nevypovídá o ochraně před infekcí a onemocněním. Po očkování byla prokázána u vyšetřených dětí 100% séropozivita. Velmi rychle ale dochází k poklesu protilátek, např. u 4letých přetrvává séropozitivita pouze u 70% dětí. Výsledky u dospělé populace potvrzují, že významný počet onemocnění není diagnostikován – vysoké hladiny protilátek u 4,7% osob zřejmě představují recentní infekci.
Závěrečnou zprávu a výsledky SP obdržely dotčené odborné společnosti, SZÚ, KHS a NIKO. Financováno z prostředků MZ ČR.