Abstrakta přednášek - Astma Litomyšl 2017

Abstrakta přednášek

 


15. ročník, květen 2016 (zpět na seznam abstrakt)

Vybrané novinky v kardiopulmonlaní resuscitaci – guidelines 2015
MUDr. Pavel Macháček
Interna, alergologie a klinická imunologie Nový Jičín, Záchranná služba MS kraje Nový Jičín

Na podzim 2015 vyšla opět po pěti letech nová doporučení ke kardiopulmonalní resuscitaci a první pomoci, která byla prezentována tentokrát v Praze na kongresu Evropské resuscitační rady. K dramatickým změnám doporučených postupů nedochází. Je však více kladen důraz na použití defibrilátorů při zástavě oběhu, a to především tzv AED – automatických externích defibrilátorů, kterými je postupně vybavována celá řada míst kde je větší koncentrace lidí. Defibrilátory by měly být zcela nepostradatelným vybavením spojených lékařských praxí, poliklinik, příjmových ambulancí a samozřejmě nemocnic. Je prokázáno, že u dospělých je fibrilace komor prvotní příčinou zástavy oběhu minimalně ve 25 - 50 %, spíše však častěji. Defibrilace do 5 minut od začátku fibrilace komor zlepší šanci na přežití až v 75% případů. Velký důraz je nyní kladen na kvalitní srdeční masáž bez nezbytného přerušování (přerušení optimálně pouze 5 sekund). U dospělých, pokud resuscituje laik, se začíná bez umělých vdechů, zejména pokud je pouze jeden zachránce. Při pokračování je počet kompresí hrudníku a umělých vdechů v poměru 30:2. Frekvence stlačení je 100, ne více než 120/minutu, hloubka stlačení 5 cm, ne více než 6 cm. Při zahájení resuscitace dětí nejdříve dítě prodýchnat 5 rychlými vdechy, jeden vdech za jednu sekundu. Potom masírovat a dýchat v poměru 30:2, minimálně l minutu a pak teprve volat o pomoc včetně 155. Frekvence stlačení u dětí je 100 x za minutu, ne více než 120, hloubka stlačení je do jedné třetiny hrudníku. U všech laiků i zdravotnického personálu, který nemá praxi v intenzivní medicíně a běžně neresuscitují, je velmi vhodný telefonický kontakt s dispečerem záchranné služby během resuscitace a to přes zesílený zvuk mobilního telefonu/ hands free/. TANR = telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dispečerem. Jednoznačně zvyšuje počet zahájených resuscitací, zkracuje čas do zahájení resuscitace, zvyšuje počet kompresí hrudníku na správný a zlepšuje výsledky léčby mimonemocniční zástavy oběhu. Srdeční masáž a umělé vdechy v poměru 30:2 má provádět laik nebo lépe skupina zachránců až do doby příjezdu záchranné služby nebo příchodu resuscitačního týmu. Zachraňovaný musí ležet na zádech na tvrdé podložce, před masáží lehce zaklonit hlavu s povytažením dolní čelisti, tzv. trojhmat.

Při srdeční masáži je zachránce natočen kolmo k zachraňovanému, kolena se dotýkají těla zachraňovaného, zachránce se nahne nad hrudník, proplete prsty obou rukou a pomocí propnutých paží v loktech vytváří kolmo tlak na dolní polovinu sterna zachraňovaného. Po každém stlačení ihned ruce povolí, ale ruce musí zůstat v kontaktu s kůží zachraňovaného.

Prvotní resuscitaci provádí většinou laik, lépe skupina laiků ale i zdravotnický personál, který nemá ihned k dispozici nutné pomůcky, EKG monitor i léky. Rozšířenou neodkladnou resuscitaci jako pokračování základní resuscitace provádí vycvičený tým zdravotníků, který je již vybaven všemi potřebnými prostředky, medikamenty nutnými k obnovení dechu a oběhu a tento tým je schopen také převozu resuscitovaného na specializované oddělení, kde je zachráněnému poskytnuta poresuscitační péče.

Podávání kyslíku během úvodní resuscitace je doporučeno v nejvyšší možné koncentraci, ale po stabilizaci nebo v případě obnovení spontánního oběhu je doporučeno podávat kyslík již v menších dávkách na cílové SaHbO2 u dětí i dospělých optimálně 94 – 98%.

Pokud se u kriticky nemocného dospělého nebo dítěte nedaří zajistit žilní vstup během jedné minuty, zavádí se intraoseální jehla.

U vdechnutí cizího tělesa je rozhodující kašel, pokud není efektivní a nebo nelze pak nejdříve 5 rychlých úderů dlaní mezi lopatky u předkloněného zachraňovaného. Pokud údery nejsou účinné, pak 5 rychlých stlačení nadbřišku (ne u kojenců a těhotných). Když se těleso ani tak nevypudí, tak potom střídat 5 úderů mezi lopatky a 5 stlačení nadbřišku. Při bezvědomí a bezdeší pak srdeční masáž střídavě s umělými vdechy.

U anafylaktické reakce je lékem volby adrenalin intramuskulárně. Nitrožilní adrenalin by měl být aplikován pouze specialisty, kteří mají z klinické praxe zkušenosti s používáním vasopresorů. Doporučováno je nyní praktičtější a pro rozhodování rychlejší dávkování adrenalinu podle věku. Děti do 6 ti let 150 mikrogramů, 6 – 12 let 300 mikrogramů a u dětí nad 12 let a dospělých 500 mikrogramů adrenalinu i.m. Společně s podáním adrenalinu má dostat dítě do zajištěné žíly 20 ml/kg fyziologického roztoku, u dospělých minimálně 500 až 1000 ml fyz. roztoku. V časové ose podání jsou i.m. nebo i.v. injekce bisulepinu a kortikoidu až na posledním místě. Po zaléčené anafylaxi je nutná observace pod dohledem lékaře.

Zcela zásadní novinkou v poskytování první pomoci je postup u akutní cévní mozkové příhody. Prokázalo se, že u akutní ischemické mozkové příhody je v mnoha případech možné kromě cílené trombolýzy v časovém intervalu do 6hodin od vzniku potíží s jasnou symptomatologií provést mechanickou rekanalizaci postižené mozkové tepny. Proto je rozhodující aby všichni – pacienti i zdravotničtí pracovníci - byli schopni zabezpečit transport pacienta záchrannou službou na komplexní cerebrovaskulární centrum, které je umístěné většinou v největším krajském zdravotnickém zařízení a lékař tohoto centra po upřesňující telefonické konzultaci s personálem zdravotnické záchranné služby rozhodne o dalším postupu. Cévní mozkové příhody s příznaky do 24 hodin od svého začátku vyžadují taktéž konsultaci s lékařem iktového centra.

Prakticky podobný postup s důrazem na co nejrychlejší rekanalizaci koronárních tepen na pracovišti spádové invazivní koronarografie (kardiolinka) platí pro pacienty s akutním infarktem myokardu dle anamnesy, EKG a eventuálně stanovení troponinu I v krvi. Transport zajištuje posádka záchranné služby, při nekomplikovaném průběhu i bez lékaře. Důraz je kladen na časné volání 155 a rychlý transport přímo na katetrizační sál bez zbytečných mezičlánků. Systém návaznosti přednemocniční péče – záchranná služba – katetrizační sál u akutní mozkové příhody i akutního infarktu myokardu staví Českou republiku v současnosti na světovou špičku zdravotní péče.

zpět na seznam abstrakt